ach, ta sobota
pondělí, října 13, 2014Včera se na blogu Růžová panda objevil článek s názvem "Neodlíčené víkendy".
Opět jsem se pobavila a musela jsem přidat třetí skupinu a to ženy/matky.
Článek vtipně popisuje sobotní den single žen a taky těch čerstvě zamilovaných.
Jako maminka a dlouhodobě zadaná mohu doplnit ještě třetí skupinu, ženy/matky v dlouhodobém vztahu.
Ráno
nevyspaná, vzbuzená řevem dítěte jenž se tváří jako bezdomovec s prázdným žaludkem a pomačkaným obličejem. Plácnu drahou polovičku přes rameno a pronesu prosbu o nachystaní snídaně. Ten mávne rukou a řekne "Sebi, vem si něco z ledničky". Dítě řve, volá staršího sourozence a já tedy nakonec vstávám. Vlasy hodím do copu, na sebe svetr o dvě velikosti větší, zapínám kávovar a tahám chleba z chlebníku. Hodím na talíř a přihazuji kostku sýra a salám. Zapínám konvici a vařím čaj.
Dopoledne
Sotva se snědla snídaně, chystá se pomalu oběd. Teda já chystám oběd, děti řvou, mlátí se, dělají bordel. Přítel hledá na telefonu nové aplikace a opět přemýšlí nad rekonstrukcí. Ta se u nás provádí snad častěji než praní prádla. Stále nemám vyčištěné zuby a pleť viděla vodu jen při mytí nádobí po snídani.
Odpoledne
Peru, peču, uklízím, sedím na pc a snažím se sesmolit článek na blog. Konečně jsem se trochu zkulturnila a na obličej dokonce přistála pořádná dávka hydratačního krému. Prádlo dopralo, je třeba jej pověsit. Polovička vstává a pouští se do věšení prádla, které je třeba potom nakonec převěsit. Štrudl hotov, rychle jej schovat než se seběhne banda supů, která se schopná se do toho pustit.
Večer
Štrudl sežrán, hromada nádobí, objevená další várka špinavého prádla, které se u pračky zázračně objevilo v okamžiku kdy doprala. Napouštím vanu, bohužel ne pro sebe. Drhnu děti, zbytek nechám na tatínkovi a jdu si zapálit na terasu. Koukám střídavě do zdi a na nebe... Přemýšlím co vše je ještě třeba udělat. Po dokouření jedné, zapaluji druhou... Nalévám skleničku a přeji si ať je pondělí... Sakra, jenže zítra je neděle....
Zavírám dveře od terasy a jdu smolit nějaké resty, které se na mě valí a nabalují.
Uvařím jasmínový čaj, hodím sprchu, noční krém a jdu spát. Na budíku svítí cifra 2:25.
Nedělní ráno probíhá v podobném duchu. Naštěstí dny kdy je doma celá rodina jsou jen dva
z celého týdne.
Jak vypadá sobotní ráno u vás? :)
6 komentářů
Vtipné, ale zas až tak k smíchu to není, jestli mi rozumíš :))
OdpovědětVymazatJust Be Yourself
:D to je jako u nás doma. Super. Více příběhu ze života matky. Musím poslat kamarádkám. Kaťa
OdpovědětVymazatJo jo, to zname :) Ja sa casto v nedelu podvecer vcelku tesim do prace, ale euforia y pondelka v kancelarii ma vacsinou prejde max. o 10tej predpoludnim, pondelky byvaju standardne sialene. Jedine, co si nenecham cez vikend vziat, je popoludnajsi spanok - staci aj hodinka, ale je to skvely relax.
OdpovědětVymazatU nás je to naprosto stejné :)))
OdpovědětVymazatPřesně mě to napadlo, když jsem šlánek u růžové pandy četla... prostě... dokud člověk nemá děti, tak neví, co je to nemít čas:) (čiká matka, co sedí u komentů na blogu:)))
OdpovědětVymazatpovedený článek, přijde mi,že taky nestíhám, a to nemám děti,ale jak by mamka řekla,"nemáš sedět pořád na netu"ale já se dostanu domů až navečer, a potřebuji si přece přečíst ty "svoje" blogerky.
OdpovědětVymazatNiki
Děkuji za komentář, všechny pilně před zveřejněním čtu.
Komentáře jsou moderované, takže nepanikařte když se po odkliknutí ihned nezobrazí. Po přečtení budou uveřejněny :) Děkuji za pochopení